Roman Löwinger: Vážně nevážně 

Roman Löwinger: Vážně nevážně * výstava

22. května – 28. června 2026, Té & Café Kratochvíle

Loni Romanu Löwingerovi porota NASFO / Národní soutěže fotografie jednoznačně přisoudila vítězství v kategorii s tématem "Člověk" za sérii snímků Vážně nevážně. V prostoru čajovny Kratochvíle si můžete prohlédnout další dvojice snímků, které sérii rozšiřují.

Kurátorka Věra Matějů o výstavě Vážně nevážně

Výstava obrazových hříček Romana Löwingera je v řadě expozic Národní soutěže novinkou. Poprvé se pouštíme do tak obtížné disciplíny jako fotografický humor. Mimo několika mistrů, z nichž nejznámější je František Dostál, vznikají humorné fotografie většinou náhodně. Život tropí hlouposti a my je fotografujeme. Löwingerovy obrazové vtípky však nejsou nikdy prvoplánové. Každý z nich je složitě promyšlený, provokuje diváka, který nad ním musí i trochu podumat, aby pochopil. Většina těchto fotografií má navíc výtvarnou hodnotu, téměř vzornou kompozici a rafinovaně pracuje s barvou.

Co Romana inspirovalo k takovému způsobu sebevyjádření? Projekt 52 organizovaný online Školou perfektní fotografie PPSOP.cz. Skupina fotografů, kteří se do něho zapojili, každý týden v roce vytvoří jeden snímek na vypsané téma. Musí vzniknout po zadání výzvy, zamítají se archívní snímky. Smyslem je vyprovokovat fotografy k aktivní práci. Projekt existuje od roku 2015 a Roman se k němu přidal v roce 2018. Vytvořil tak více než dvě stovky snímků na nejrůznější, často velmi složitá, téměř "zašmodrchaná" témata. V průběhu let se objevily například: Portrét se zaostřeným pozadím, Hoď tam trochu červené, Moje srdcová vánoční dekorace, Předmět, který jsem měl ve škole rád, Vlna, vlny, vlnitý, vlnkovaný, A přece se točí.

Reakcí Romana Löwingera byla většinou provokace: "Někdo moji tvorbu nazval ´doslovná fotografie´, protože si ze všeho dělám trochu legraci a v názvech témat hledám skryté významy. Kupříkladu téma Červená jsem vyfotil černobíle. Současně jsem si dal jako další cíl, že na každé fotce bude nějaká holka, což je mnohdy opravdu oříšek," říká. Modelky, jichž se na snímcích vystřídalo téměř dvacet, jsou trpělivé, nápomocné, určitě svými nápady přispívají k vyznění fotografií. Pozoruhodné je, že na rozdíl od běžných reklamních fotek, kde bezduché krásné tváře mají prodávat nejrůznější produkty, tady je dívka většinou nositelkou vtipné situace, neváhá se stylizovat, pitvořit, někdy i ztrapňovat pro vyznění výsledného obrazu. Organizátoři Projektu 52 Löwingerovy fotografie výstižně komentují: "...veľmi rýchlosa nimi v skupine stal známy a populárny – nielen preto, že si na nich vždy dá záležať a príde s neotrelým nápadom, ale aj preto, že je na nich zvyčajne nejaká modelka (týmto ich zdravíme!) a už to samé o sebe je kreatívne a nie jednoduché!" 

Výstava nezahrnuje ani desetinu snímků, které Roman vytvořil. Vyjadřují však základní myšlenku jeho tvorby. Nic není takové, jak se nazývá, ale nic není ani takové, jak vypadá. Takže je důležité se nejen zasmát či pousmát, ale i promýšlet zachycené situace. Nadarmo se neříká, že humor je kořením života. Nejen nás osvěžuje a vytváří lepší náladu. Někdy i naštve. Ironii, nadsázku a jinotaj je třeba pochopit a domyslet. V těžkých dobách sloužil humor jako zbraň, často nesnadně uchopitelná, napadnutelná a žalovatelná. Löwingerovy aranžované fotografie jsou zdánlivě nezávaznou hrou, ale vybízejí: Pojďme o tom světě trochu přemýšlet, přinejmenším si uvědomit, co říkáme, co nám říkají jiní, co to může znamenat, a zbytečným problémům se vysmát!

Roman Löwinger o sobě

* 1966

Zpočátku jsem se téměř osm let snažil fotit Flexaretem. Bylo zvláštní, dívat se shora a vidět převrácený obraz. Asi o deset let později jsem se stal členem Svazu českých fotografů. Dostával jsem časopis a barevné diapozitivy. Tou dobou jsem fotografoval na analog, vyvolával si negativy a zvětšoval pozitivy. Časem jsem přestal platit SČF příspěvky, ale roku 2017 jsem do svazu opět vstoupil, zapojil se do jeho činnosti a v současné době jsem jeho místopředsedou. Postupem času jsem zvolna přecházel na digitál. Roku 2018 jsem se přidal k Projektu 52 na facebooku a z tohoto projektu jsou všechny vystavené fotografie. Jinak jsem celý život fotil zejména reportáž. Pracuji jako e-mailingový specialista ve firmě Etnetera. Fotografie je však nedílnou součástí mého života. Z města ven! *komentovaná prohlídka